Trojbarevná Triáda

24. února 2016 v 18:07 | Hiyori |  Povídky
Ahoj minaj tahle povídka nenií dokončená, Uvidítejí ještě jednou ve správném podání. Psala jsem ji jako úvodní slohovku.

Vracím se celá unavená domů z mise. Sem unavená, ale i tak balancuji na výklenku mezi kanálem a chodníkem.
"Slečno Lucy opatrně ať nespadnete" varují mě jako každý den rybáři. Plu jde na chodníku hned vedle mě a podává mi ruku abych se ho chytla. S dokonalím saltem přeskočím Plua těsně před náš dům.
"Háj Lucy mám ti od Natsua vzkázat, že máš přijít k nám domů" řekne mi Happy když přijdu domů. "Co tady děláš Happy?! Proč mi lezeš bez dovolení do bytu?!" "Natsu říkal" vpadne mi do řeči "Že má pro nás novou misi" "Zrovna jsme se vrátili z dvou týdenní mise!" vykřiknu na něj "Nikam nejdu!! A vzkaž Natsuovi, že jestli mi chce něco. Tak má přijít sám a když tak počkat přede dveřmi.!" "Prosím. Prosím. Prosím" prosil Happy "Dobře Happy" ten jeho roztomilý kočičí obličejík mě přesvědčil. Vyšla jsem ze dveří a vidím, že Happy nejde. "Co se děje Happy. Jak to že nejdeš?" "Vadilo by ti kdybych tu zůstal? Dva týdny jsem pořádně nespal a doma nemám pořádnou postel." "Dobře, ale jen dneska. Nezvykej si!" "Díky Lucy si nej..." ani nestihne doříct větu, protože usnul. Chudák koťátko malý. Natsu jeho majitel ho nutí ať ho všude tahá jenom proto že má Happy křídla a jemu samotnému se navaluje v dopravním prostředku. I když Natsua znám už celkem dlouho tak si nemůžu zviknout na ty jeho červené vlasy a ten jeho křivej úsměv.
Tím jak sem se zamyslela mi cesta k Natsuovi utekla rychle. Jsem na rozcestí už jen stačí jít pět kroků doprava přejít lávku a jsem tam. Chci si zkontrolovat klíče od bran, ale uvědomím si že sem si je nechala doma. A teď toho lituju. Na cestě se objevili tři banditi. Jeden má černé oblečení, druhý červené a třetí tmavě zelené. Tak aspoň chmátnu po hvězdném biči který jsem dostala od Virgi. "CO?!! Kde mám bič?!" Jeden bandita který je v černém oblečení po mě skáče jako první. Jdu do bojové pozice a skopnu ho na bok. Super pomyslím si první dole. Vrhá se na mě druhý tentokrát má, ale oblečení červené. Tohle zbarvení nechápu i když se mi zdá že mi jsou samotní banditi nějak povědomí. Vyhnu se mu "Co?" řeknu už jen polohlasem. Ležím na zemi oči se mi přivírají, banditi jsou nade mnou a já asi brzo padnu do bezvědomí. Už jen cítím jak mě ten třetí bandita bere, jeho oblečení je tmavě zelené. Vzpomněla jsem si, že tito banditi byli v cechu na nástěnce úkolů. Troj barevná triáda- unášejí dívky pozdě večer i když je s nimi mág S třidy. Nic najednou černo.


Kolik času uběhlo než jsem se probudila. Hodina, dvě? Ležím ve skále, na zemi a slyším povědomí hlas. Když se pořádně rozhlédnu zjistím, že jsme kousek od Natsuova domu. Ten známí hlas se přibližuje a už a ji vidím tu osobu které patří ten hlas.
"Ahoj Lucy nepotřebuješ pomoct?" objeví se přede mnou Natsu s tím jeho křivím úsměvem.
"Řev ohnivého draka!" zařve Natsu dá si levou ruku v pěst a pravou na tu levou, následně si dá obě ruce před pusu a pořádně se nadechne. Místo výdechu mu jde, ale z úst oheň. Sem slabá a zase odpadám.

Někdo mě hladí po vlasech, ale nevím kdo to je. Jsem pořád trochu vyčerpaná tak asi ještě na 5 minut usínám. Otevírám oči a vidím Natsuův obličej ve kterém je ještě větší úlev než většinou.
"Jsi v pořádku Lucy?" zeptá se mě Natsu když už ležím u něho doma na pohovce. Mám hlavu na jeho kolenou a on mi hladí vlasy. Natáhnu se abych ho políbila. Políbíme se. Asi tak pět sekund pak otevírám oči a zase si lehám na jeho kolena. "Jsem a to jen díky tobě" řeknu "Děkuji Natsu."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama